52.
Sochařství
Na přelomu 7. a 6. století před Kristem začaly vznikat náboženské sošky náboženského či kulturního významu. Velké sochy jsou motivovány lidskými postavami (kúros = nazí mladíci; kóré = dívky oblečené v tunice a v látce peplos). V 6. století sochy věrně zachycují lidské tělo v pohybu. Nejčastějším materiálem tohoto období býval mramor. Dnes jsou tyto sochy značně poničené.
V 5. století se tvořilo také z bronzu (odléval se do forem). Z těchto bronzových soch se 5 původních kusů zachovalo. Byly však v pozdějších dobách přestavěny. Sochy znázorňovaly ideál lidské dokonalosti nebo bohy (kalokagathia = krása fyzická i psychická (kalos = krásný; agathos = dobrý). Vlastní sochy se sice nedochovaly, ale dochovaly se vázy, na kterých jsou černě na hnědém pozadí či červeně na černém pozadí stejné motivy zachyceny. Mezi nejvýznamnější sochaře 5. století před Kristem patří Myrón (socha Diskobola), Feidias, který měl hlavní dohled nad výstavbou v akropoli a utvořil sochu Dia v Olympu, dále to byl Polykleitos, jenž sochal atlety (Doryforos) a jenž vytvořil kánon (vzor dokonalosti zobrazení mužského těla), a neměli bychom zapomenout ani na Praxitela, kterýžto tvořil hierarchické sochy a snažil se zachytit duševní stav dané postavy (Afrodita, Hermés, Dionýsos).
(http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=004&pod=5)
- postihněte účel textu
- co bylo v antickém Řecku „kalokagathia"? Z kterých slov tato složenina vznikla?
- o kterých řeckých sochařích se z textu dozvídáme?
- přiřaďte text k funkčnímu stylu a slohovému útvaru
- uveďte funkce tohoto stylu, jeho znaky a další slohové útvary
Zpracování: