Účelem tohoto jednoduchého návodu je ukázat, jak začít používat GIT. Tento návod není vyčerpávající. Cílem návodu je poskytnout rychlý úvod začátečníkům.
Pokud čtete tento návod, tak vám zřejmě není cizí pojem softwarový projekt a pravděpodobně na nějakém i pracujete. Pro naše demonstrační účely si nyní jeden takový jednoduchý projekt vytvoříme.
- Obvyklým způsobem si vytvořte adresář TestProject
- V adresáři si vytvořte soubor main.c
- Soubor main.c otevřete ve svém oblíbeném editoru a zkopírujte do něj následující kód:
#include <stdio.h>
int main(void) {
puts("Hello World!");
return 0;
}Tak a máme jednoduchý projekt. Abychom s ním mohli pracovat v GITu, tak z něj musíme udělat repozitář. Repozitář je projekt, který obsahuje metadata GITu (obvykle ve skrytém adresáři .git). Náš projekt převedeme na repozitář GITu následujícím způsobem:
- Pokud pracujete ve Windows, tak klikněte do adresáře pravým tlačítkem myši a
zvolte
Git Bash Here. Otevře se vám příkazová řádka bashe. - Napište následující příkaz, který inicializuje repozitář:
git init
Pokud vše proběhlo správně, tak byste měli v adresáři projektu vidět skrytý adresář .git. Pro kontrolu stavu v jakém se repozitář nachází napište:
git status
Měli byste vidět červený text main.c. To znamená, že v repozitáři je soubor,
který je nový, nebo obsahuje změny. Pokud byste soubor zkompilovali, tak by
adresář obsahoval i soubor main.exe, který ale nebudeme chtít verzovat a tak
by nám mohl překážet až bychom ho jednou omylem zaverzovali. Abychom se vyhnuli
podobným nepříjemnostem, tak je vhodné vytvořit v repozitáři soubor .gitignore
který bude obsahovat masku (masky) souborů, které se v projektu mohou nacházet,
ale my je nebudeme chtít nikdy zahrnout do verzí. Vytvořte tedy ve svém
oblíbeném editoru soubor .gitignore a zkopírujte do něj následující obsah.
*~
*.o
*.obj
*.exe
*.res
Nyní když spustíme opět příkaz git status (v bash příkazovém řádku stačí
nalistovat předchozí příkaz šipkou nahoru), tak vidíme dva červené soubory:
main.c a .gitignore. GIT nám říká, že máme tyto 2 nové nebo změněné soubory
a očekává co s nimi chceme dělat dál.
- Nyní vybereme soubory, které budeme chtít commitnout (dáme je do takzvané stage)
git add main.c
git add .gitignore
- Pokud je modifikovaných souborů více a nechceme je přidávat po jednom tak:
git add .
Nyní když zkontrolujeme status repozitáře příkazem git status, tak vidíme
naše 2 soubory vypsané zeleně. To znamená že jsou vybrané ve stage a připravené
pro commit. Commit provedeme následujícím příkazem.
git commit -m "Pridal jsem dva soubory"
Nyní když zkontrolujeme status repozitáře příkazem git status, tak nám řekne,
že neexistují žádné změny. Historii commitů zobrazíme následujícím příkazem.
git log
Nebo pokud chceme vidět které soubory v commitech byly modifikovány.
git log --stat
Pokud nyní v souboru main.c uděláme nějakou změnu, tak nám ho git status opět
vypíše červeně. Pokud budeme chtít vidět co přesně jsme udělali za změnu, tak
můžeme zkusit následující příkaz.
git diff
Nyní se můžeme rozhodnout zda chceme změnu zrušit a vrátit se k poslední commitované verzi. To bychom provedli následujícím příkazem.
git checkout .
Nebo zda chceme změnu potvrdit a commitnout. To provedeme nám už známou
posloupností příkazů git add . a git commit -m "commit message"
Nyní jsme zvládli nejzákladnější operace pro práci s GITem. S těmito příkazy si pravděpodobně nějakou chvilku vystačíte. Pro další studium si můžete stáhnout český překlad vynikající knihy Pro GIT. Mějte na paměti že: "VODU SÍTEM NABÍRÁ, KDO DO KNIH SE NEDÍVÁ".
Váš projekt nyní můžete publikovat na GitHubu.